Malá noční projížďka
Autor: Rubber Man, 15. 8. 2001; Všechna práva vyhrazena, další použití či šíření bez svolení autora je zakázáno.
Bylo už po půlnoci, když jsem zastavil auto mezi loukami nad městem. Byla jasná noc a město pod námi svítilo skoro jak v americkým filmu. Tady ale byla tma, ticho a klid.
Z kufru auta jsem vyndal jednotlivé díly sulky a spíš po hmatu jsem ji začal skládat dohromady. Kobylky byly už řádně vykoupány, napojeny a nakrmeny a zatím si tiše něco povídaly svojí řečí.
Když byla sulka sestavena, vyvedli jsme kobylky z auta, rozsvítil jsem světla a začal jim nasazovat uzdění. Alexis už je na uzdu zvyklá, ale pro Lucku to mělo být první zapřažení a tak jsem se snažil být co nejopatrnější, aby se nevylekala nebo dokonce nesplašila. Dovedl jsem je k sulce a zapřáhl. I když na sobě měly houně až přes zadky, odfrkávaly a občas se otřásly zimou. Mluvil jsem na ně a říkal jim, že až se rozeběhnou tak se zahřejí. Otáčely hlavami a určitě mi rozuměly, bylo vidět, že se na projížďku těší stejně jako já.
Nasedl jsem a jen mlasknutím je pobídl. Nechtěl jsem je zbytečně honit, jeli jsme se dnes přece jen projet a ne závodit a tak jsem je bičíkem popohnal jen párkrát a spíš symbolicky. Kobylky šlapaly pravidelně a na opratě reagovaly jako zkušení klusáci.
Když jsme se vrátili k autu, chtěl jsem je už vypřáhnout, ale kobylky byly do ježdění pořád celý říčný. Lucka pořád otáčela hlavu ke svýmu pánovi a párkrát zařehtala jako by ho chtěla taky pozvat k projížďce. Její pán dosud stál u auta a jen z povzdálí sledoval jak si jeho mladá kobylka vede.
Vybídl jsem ho ať si to taky zkusí, když už jsou kobylky zapřažený a mají takovou běhavou náladu.
Po několikerým ujištění, že na tom opravdu nic není, že ze sulky nespadne, že ho kobylky utáhnou, a že se sulka pod ním nerozsype nasedl a vyrazili.
Když se všichni rozradostnělí vrátili, vypřáhl jsem Alexis a nechal jsem Lucku ať sama sveze svýho pána. Divil jsem se, že se jí to nepřestává líbit (mnohý kobylky při prvním zápřahu zlobí a jen pomalu si zvykají) a tak jsem se s ní potom ještě jednou projel já. Podivili jsme se jak noc spěchá k ránu a protože i do mě se dávala zima, vypřáhli jsme Lucku a sundali jsme kobylkám uzdění.
Společnými silami jsme složili sulku do auta, naložili kobylky i sebe a vrátili se domů, kde čekala vyhřátá stáj a vychlazené pivo.
(všechny uvedené postavy a děje jsou nejspíš vymyšlené a pokud se vám zdá, že ne, tak máte buďto bujnou fantazii, nebo jste nás včera v noci šmírovali :-)
PS: SEDMÝ Z DESETI DŮVODŮ, PROČ JE DVOUNOHÁ KOBYLKA LEPŠÍ NEŽ ČTYŘNOHÁ
7. Dokáže vám pomoct složit sulku do auta